„Mezinárodní konference, toužíc přispěti na pomoc raněným v takových případech, kde služba vojenského zdravotnictví by byla nedostatečná, přijala následující rezoluce:
 
  1. V každé zemi smluvní nechť se zřídí národní Komitét, který je pověřen v případě války pomáhati všemi svými prostředky válečné službě zdravotní. Komitét se zorganizuje takovým způsobem, který se mu zdá nejužitečnějším a nejvhodnějším.
  2. Ku pomoci národního Komitétu, jemuž přísluší vrchní řízení akce, mohou se tvořiti v neomezeném počtu krajové sekce.
  3. Každý národní Komitét nechť se dorozumí s vládou své země, aby služby jeho v případě pohrom byly skutečně přijaty.
  4. V době míru národní Komitéty i jejich sekce zaměstnávají se získáváním prostředků…, připravujíce zejména pomocný materiál všeho druhu a organizujíce a vychovávajíce dobrovolné ošetřovatele.
  5. V případě války poskytují Komitéty válčících států pomoc svým armádám v mezích svých příjmů; zejména organizují a mobilizují dobrovolné ošetřovatele a mají právo v dorozumění s autoritou vojenskou určovati objekty pro ošetřování raněných. Mohou se dožadovati přispění národních Komitétů, náležejících státům neutrálním.
  6. Na vyzvání nebo v dorozumění s autoritou vojenskou vysílají národní Komitéty na bitevní pole dobrovolné ošetřovatele. Dávají je pod vedení vojenských vůdců.
  7. Dobrovolní ošetřovatelé, použití pro armádu, nechť jsou národními Komitéty opatřeni vším nutným, co jest třeba k jejich vydržování.
  8. Nosí ve všech zemích jako jednotný specielní znak bílý nárameník s červeným křížem.
  9. Komitéty a sekce různých zemí mohou se scházeti na mezinárodních kongresech, aby si udělovaly své zkušenosti a dorozuměly se o dalších opatřeních v zájmu své práce.
  10. Výměna zpráv mezi Komitéty různých států děje se provizorně prostřednictvím ženevského Komitétu.
 
Nezávisle na hořejších rezolucích vyjadřuje konference následující přání:
  1. Aby vlády poskytovaly blahovolnou ochranu Pomocným Komitétům, které se zřídí, a usnadňovaly pokud možno vyplnění jejich úkolů.
  2. Aby v době války byla proklamována válčícími státy nedotknutelnost ambulancí a vojenských nemocnic a aby uznána byla stejně způsobem co nejúčinnějším i pro oficielní sanitní personál, pro dobrovolné ošetřovatele, pro obyvatele země, kteří budou pomáhati raněným a pro raněné samy.
  3. Pro sbory sanitní všech armád nebo aspoň pro osoby téže armády, vykonávající tuto službu, nechť jest uznán jednotný specielní odznak. Nechť se přijme ve všech zemích také jednotný prapor pro ambulance a nemocnice.
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one